Zmapování nástrojů na ochranu ČR před nestandardním ekonomickým chováním Ruské federace

Využívání ekonomických a finančních nástrojů k dosažení politických cílů je důležitým prvkem zahraniční, obranné a rozvojové politiky každého státu. Způsob, jakým stát tuto svoji moc uplatňuje navenek či jak se chová k zahraničním investorům, téměř bez výjimky závisí na jeho politickém a ekonomickém zřízení. Liberálně demokratické státy s tržním, málo regulovaným hospodářstvím, kde je většina sektorů plně privatizovaná, se chovají jinak než státy nedemokratické s ekonomikou, kde jsou nejvýznamnější podniky vlastněné či kontrolované státem. Nejviditelněji se tyto rozdíly projevují v období zvýšeného politického a ekonomického napětí, jaké teď panuje například mezi Ruskem na straně jedné a Evropskou unií a NATO na straně druhé, kdy dochází k strategicky motivovaným pokusům o posilování ruského ekonomického, a z něj vyplývajícího politického, vlivu v jednotlivých členských státech EU a NATO.  

Cílem těchto aktivit, které jsou často prezentovány jako standardní obchodní transakce, může být získání kontroly cizí státní nebo soukromou (ale na stát úzce navázanou) firmou nad významnými podniky či celými sektory národního hospodářství, přístupu k řídicím systémům a technologiím nezbytným pro bezpečnost států (kritická infrastruktura) a často i nekalý konkurenční boj (krádež intelektuálního vlastnictví) ohrožující ekonomickou konkurenceschopnost.

Problému ekonomického pronikání cizí moci do strategicky významných odvětví v České republice navzdory načrtnutým rizikům a přesto, že na něj pravidelně upozorňují výroční zprávy Bezpečnostní informační služby a je zmíněn i v mnoha strategických a bezpečnostních materiálech včetně Bezpečnostní strategie ČR a Auditu národní bezpečnosti z roku 2016, není věnována dostatečná systematická pozornost, a to ani mezi politickou reprezentací.   

Ještě méně pozornosti je poté věnováno dopadu ruských ekonomických a finančních aktivit v zemích, s nimiž je česká ekonomika úzce provázaná, zejména v Německu či Polsku.

Monitorováním ruských akvizic a investic do strategických projektů nejen v ČR, ale i na Slovensku, v Německu a Polsku, a následným pravidelným informováním o významu těchto aktivit by měl projekt tuto mezeru zaplnit.

Tento monitoring bude mít podobu čtyř briefing paperů, které budou sledovat aktivity ruských firem v jednotlivých sektorech ekonomiky. 

Druhá část projektu přiblíží existující mechanismy, které má český stát k dispozici k regulaci vstupu zahraničních firem do strategických odvětví. V některých spojeneckých zemích (zejména v USA, Německu a ve Velké Británii) jsou v současnosti ve spojitosti s tímto problémem posilovány stávající či zaváděny nové kontrolní mechanismy a rádi bychom se tímto projektem zasloužili o to, aby se tomuto tématu intenzivněji věnovala i Česká republika. Jelikož někteří evropští politici mluví o nutnosti zavést celoevropský kontrolní mechanismus zajištující ochranu před nestandardním chováním cizích mocností, je důležité, aby byla diskuse o tomto tématu v ČR zahájena co nejdříve.

Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha.

Briefing Papers

Briefing Paper 1: Plynárenský sektor v ČR a širším regionu: role Gazpromu (shrnutí)

Briefing Paper 1: Plynárenský sektor v ČR a širším regionu: role Gazpromu (plná verze)

Briefing Paper 2: Role ruských firem v jaderné energetice a ropném sektoru v ČR a širším regionu (shrnutí)

Briefing Paper 2: Role ruských firem v jaderné energetice a ropném sektoru v ČR a širším regionu (plná verze)